Osvícení není kostým

Osvícení není kostým, do kterého se musíte navléknout, aby vás ostatní uznali za "duchovní".​Často máme v hlavě šablonu: osvícený člověk musí mluvit v hádankách, jíst klíčky a pro jistotu se vznášet pár centimetrů nad zemí. Ale co když je skutečná svoboda v tom, že si klidně dáte dýmku, řeknete peprné slovo a přesto – nebo právě proto – z vás září čisté Bytí?​Miluji energii Františka Drtikola. Právě pro tu jeho pověstnou rázovitost. On nehrál roli svatého z obrázku. Byl to "český lev" spirituality, který se s tím nepáral. Jeho osvícení nebylo v tom, že by byl "hodný", ale v tom, že byl pravdivý.​V rámci terapií pracuji s vaší mapou života, Genovými klíči. Vidím v ní mmj. i to, kým tady máte být. Mě osobně výpověď mojí mapy neuvěřitelně osvobodila. V oblasti tzv. "Perly" mi tam nekompromisně stojí Rebelující duch, kterého pokud minu, jen abych byla přijatelná, nenaplním nikdy svůj život tím, čím se měl/mohl ve skutečnosti stát. Můj rebel je síla, která mi dovoluje bourat předsudky a strhávat masky. Díky němu jsem pochopila, že nejsem zrovna prototyp "sluníčkového" terapeuta. Moje rodina by vám potvrdila, že soucit nepatří k mým silným stránkám. Dlouhé roky jsem si to měla za zlé, ale po čase jsem pochopila, že pravda o mě leží někde jinde.Ta moje "nesoucitnost" není tvrdost, je to jen "alergie" na iluze. A ano, někdy je to se mnou těžké. Jsem trochu nepříjemný detektor, který nesmlouvavě pípá, když někdo uhýbá z cesty a lže si do kapsy. A tak mám dnes pro vás otázku na tělo: Dovolujete si i vy občas být tou "neoblíbenou" verzí sebe sama, pokud je to ta pravdivá?Osvoboďme se od představ o tom, jak máme vypadat, abychom byli přijatelní. Skutečné "osvícení" přichází ve chvíli, kdy odevzdáte potřebu se zavděčit a prostě jste to, co jste.