Staré pečetě

Duchovní napojení versus bloky v těle: 

Proč nás tělo občas nepustí dál?​ Možná to znáte taky – mysl už se pustila starých vzorců, ale v těle stále zažíváte nekomfort a bolesti - jakoby tělo uvízlo v jiném čase.​Ten rozpor mají na svědomí tzv. pečetě – hluboké otisky v buněčné paměti. Můžete mít "super napojení" na Vesmír, ale pokud je tělo stále někde v křeči, náš biologický systém pořád vysílá: "Pozor, nebezpečí!"​

Naše vědomí je jako anténa - zachytí i ty nejvyšší frekvence Vesmíru. Ale naše ​tělo je jako hardware - má v sobě ještě stále ty staré programy.​Naše bloky nejsou naše chyba. Je to jen paměť buněk, která zapomněla na svůj původní řád.

Cesta k uvolnění nevede přes sílu ani opravy, ale přes jemné uvolnění a dovolení těla, aby se znovu rozpomnělo na svůj přirozený proud.​Když se uvolní napětí, energie může konečně protéct celým systémem. Pak už se na božství neladíte, ale žijete ho každou buňkou svého těla.​

Pokud cítíte, že se chcete rozletět, ale tělo je stále v křeči, pojďme se na ty uzly = "pečetě" podívat společně. Pomohu vám uvidět, kde se ten vnitřní proud zastavil a jak mu znovu dovolit téct.